ZAMYŠLENÍ NA 2. NEDĚLI VELIKONOČNÍ: SKUTEČNĚ SVĚTIT

„Nikdo nemůže říci: ‘Ježíš je Pán’, leč v Duchu Svatém“ (1 Kor 12, 3b).

Podle článků na internetu i promluv v křesťanských médiích mi je jasné, že nejsem sám, kdo uvažuje nad smyslem těchto dní karantény, omezení, zákazů. Dostali jsme dispenz od církevního přikázání: V neděli a v přikázaný svátek se zúčastnit mši. (Je zvláštní sledovat vyjádření na internetu o tom, zda je pro nás poslouchání / sledování mše svaté přes média „platné“. Pokud by to byla skutečná – platná – účast na mši, nepotřebovali bychom dispenz…) Nedostali jsme však dispenz od Božího přikázání v Desateru: Pamatuj, že máš světit sváteční dny. V Knize Exodus je to vyjádřeno takto: „Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci ani ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvé dobytče ani tvůj host, který žije v tvých branách. V šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto požehnal Hospodin den odpočinku a oddělil jej jako svatý.“ (20, 8-11).

A tak uvažuji, jestli nás Bůh nechce v těchto dnech naučit opravdu světit sváteční den. Zbavil nás účasti na mši, aby nám ukázal, že svěcení neděle si neodbudeme tím, že jdeme na hodinu do kostela. Sebral nám tu hodinu, abychom si vzpomněli, že v neděli a svátky máme dát Pánu 24 hodin.

Právem v nás vzniká otázka: Jak těch 24 hodin naplnit tak, aby byly oslavou Pána?

Je skvělé, že díky médiím můžeme sledovat mši svatou. Dokonce si vybrat, na kterou „půjdeme“ – podle celebranta, podle kostela. A máme i tu skvělou možnost během kázání přepnout někde jinde :-). Ale musíme si přiznat, že tato možnost nás zároveň utvrzuje v pasivitě, s jakou často prožíváme i mše svaté v neděli. Připomnělo mi to staré znění církevního přikázání: v neděli a ve svátek mši svatou zbožně slyšeti. Vyslechneme a máme to za sebou. Ale je toto skutečné svěcení svátečního dne?

V první řadě musíme vědět, že svatý znamená jiný. Když říkáme, že Bůh je svatý, tak říkáme, že je úplně jiný, odlišný od všeho, co známe. Tak jiný, že ho vlastně ani nemůžeme znát. A takové tedy má být i naše svěcení. Neděle a svátek má být den úplně jiný než všechny ostatní v týdnu. Máme odpočívat, neboť i Bůh sedmý den odpočíval. Polský dominikán ve své knize Hora příslibů říká, že hebrejské slovo, které máme v našich překladech přeloženo jako odpočívat, znamená také žasnout. Bůh žasl nad svým dílem, které udělal, zejména nad člověkem, svým obrazem. Asi jako malíř, když udělá poslední tah štětcem na obraze, poodstoupí a žasne. Takže světit znamená také žasnout. Máme nad čím. Je jaro, stačí se podívat ven oknem a mám tisíc příležitostí k žasnutí – Boží dílo je nádherné! Podívám se na sebe a žasnu – Bůh se raduje ze mě, omilostněného hříšníka!

Žasnutí nad dílem Boha ma

Celý článek

Bohoslužby pro veřejnost (max. 15 lidí) od 27. 4. 2020

Duchovní otec prosí o pomoc s obstaráním desinfekce a pak následnou desinfekcí a úklidem kostela po každé mši svaté, aby bylo možné podle pravidel uvolňování (viz níže) realizovat rozhodnutí vlády i v naší farnosti. Prosím kontaktujte mě na tel.: 730 587 168. Jinak budeme pokračovat v režimu bohoslužeb bez účasti lidu – tedy kněz a 1-2 přisluhující!

Bohoslužeb se bude moci od 27. dubna účastnit nejvýše 15 osob. Celý harmonogram viz. ČBK.

ČBK si uvědomuje, že ne ve všech farnostech bude možné obnovit bohoslužby s omezeným počtem věřících.

Pro věřící budou i nadále platné přenosy bohoslužeb online, v televizi a v rozhlase až do úplného zrušení omezení (8. června).

Pravidla pro uvolňování omezení týkající se bohoslužeb:

  • V bohoslužebném prostoru (kostele, sboru apod.) musí lidé dodržovat minimální
    rozestupy dva metry mezi účastníky bohoslužeb (s výjimkou členů v rámci jedné
    rodiny nebo jinak propojených osob), což s sebou přináší omezení počtu účastníků
    bohoslužeb.
  • Účastníci si před vstupem do bohoslužebného prostoru povinně vydesinfikují ruce.
  • Všichni účastníci bohoslužeb mají roušku vyjma okamžiku přijetí Eucharistie
  • Vynechává se pozdravení pokoje a žehnání se svěcenou vodou a obdobné obřady
  • Duchovní si desinfikuje ruce minimálně před začátkem bohoslužby, před podáváním
    Eucharistie a po ní
  • Délku bohoslužby je třeba při zachování liturgických předpisů zbytečně
    neprodlužovat.
  • Bohoslužebný prostor je po bohoslužbě řádně vyvětrán a jsou desinfikovány
    kontaktní plochy (kliky, lavice apod.) Údržbě a čistotě prostoru je věnována
    mimořádná péče.
  • Je omezen přístup věřících do dalších míst v kostele mimo hlavní bohoslužebný
    prostor.
  • Obdobná pravidla platí pro svatby a křty.
  • Až do odvolání je zrušen veškerý další program ve farnostech/sborech, který vyžaduje
    shromažďování lidí.
  • Kostely mimo bohoslužeb zůstávají otevřené jako obvykle pro osobní modlitbu a individuální duchovní péči.
Celý článek

Velikonoce 2020 v našich rodinách

Někteří z vás měli tu odvahu podělit se, jak to bylo o letošních Velikonocích . . .

Celý článek