Svědectví lombardského lékaře

Svědectví lombardského lékaře

     Ani v tom nejhrůznějším snu bych si byl nedokázal představit, že bych mohl vidět a zažít, co se tady v naší nemocnici děje poslední tři týdny. Ta můra je v plném proudu, a ten proud je čím dál širší. Nejprve jich přišlo několik, pak desítky a potom stovky a teď už nejsme lékaři, ale stali jsme se třídiči u běžícího pásu a rozhodujeme, koho nechat žít a koho poslat domů zemřít, i když všichni ti lidé řádně platili italské daně.

     Ještě před dvěma týdny jsme byli s kolegy ateisté; bylo to normální, protože jsme lékaři a naučili jsme se, že věda vylučuje Boží přítomnost. Vždycky jsem se smál tomu, že rodiče chodili do kostela.

     Před devíti dny k nám přišel 75tiletý kněz. Byl to laskavý muž, měl vážné dýchací potíže, ale měl s sebou Bibli a udělal na nás dojem, když ji četl umírajícím a držel je za ruku. Všichni jsme byli unavení, psychicky i fyzicky vyčerpaní, když jsme měli čas ho poslouchat.

     Teď musíme přiznat, že jako lidské bytosti jsme dosáhli svých hranic, nemůžeme nechat každý den umírat více lidí. A jsme vyčerpaní, dva z našich kolegů už zemřeli a další jsou nakaženi. Došlo nám, že ať se člověk snaží jakkoli, neobejde se bez Boha, a požádali jsme ho o pomoc, když jsme měli pár volných minut. Mluvíme spolu a nemůžeme uvěřit, že my, dosud tvrdí ateisté, teď u něj každý den hledáme rovnováhu a prosíme Pána, aby nám pomohl vydržet, abychom se mohli starat o nemocné. Sedmdesátipětiletý kněz zemřel včera. Přestože zde za tři týdny měl přes 120 úmrtí a všichni jsme byli vyčerpaní a zničení, navzdory okolnostem a našim potížím se mu podařilo přinést nám KLID, jaký jsme nikdy nedoufali najít.

     Pastýř odešel k Pánu a my ho budeme brzy následovat, jestli to takhle půjde dál. Nebyl jsem doma 6 dní, ani nevím, kdy jsem naposledy jedl, a uznávám svou bezmocnost na zemi a chci do posledního dechu pomáhat ostatním. Jsem rád, že jsem se vrátil k Bohu, když jsem obklopen utrpením a smrtí svých bližních.

Vyprávění Juliana Urbana, 38letého lékaře v Lombardii, zapsal Gianni Giardinelli