Apoštolská penitenciárie, kromě dekretu o plnomocných odpustcích, vydala pro situaci současné pandemie také nótu
o svátosti smíření.
- Konstatuje v ní, že vzhledem ke krizové situaci, která nastala v některých lokalitách, by bylo možné případně použít ustanovení Kodexu kanonického práva (kán. 961 § 1, 2° CIC) o „rozhřešení více kajícníků najednou bez předchozího jednotlivého vyznání, … jestliže nastala závažná nutnost“, přičemž „jakákoli další specifikace je svěřena posouzení a rozhodnutí diecézního biskupa“.
- Nóta zdůrazňuje, že i v době nemoci COVID-19 má být svátost smíření udělována podle norem univerzálního kanonického práva a v souladu s ustanoveními Ordo Paenitentiae [Obřady pokání] (srov. Katechismus katolické církve č. 1484).
- Momentálně se nacházíme v situaci, kdy je z morálního hlediska důležité myslet především na zdraví věřících
i všech obyvatel naší země, i na vlastní zdraví, a kdy z důvodů vládního nařízení není dovoleno shromažďování, tedy ani veřejné bohoslužby či tzv. „společné“ svaté zpovědi. - Po dobu trvání restriktivních opatření požádejme věřící, aby s ohledem na pandemii pokud možno odložili svátost smíření na dobu, až budou opatření zrušena, a prozatím využili možnosti dosáhnout odpuštění hříchů prostřednictvím dokonalé lítosti. Papež František mluví v tomto případě o „zpovědi touhy“.
- Proto nóta připomíná, že vzhledem k tomu, že se jednotliví věřící ocitli v bolestné situaci, kdy není většinou možné přijímat svátostné rozhřešení, existuje stále mimořádná možnost získat odpuštění hříchů, a to i smrtelných, dokonalou lítostí vycházející z lásky k Bohu milovanému nade všechno, vyjádřenou upřímnou žádostí o odpuštění (takovou, jakou je kajícník v této chvíli schopen projevit) a doprovázenou pevným předsevzetím jít ke svátostné zpovědi, jakmile to bude možné (srov. KKC č. 1452).
- Pokud by někdo z věřících jednotlivě požádal o svátost smíření, jsme povinni mu vyhovět, ovšem s tím, že kněz
i kajícník zachovají příslušná bezpečností opatření, tj. prostorné místo mimo zpovědnici (kostel, boční kaple, sakristie), dodržení dostatečné vzdálenosti, použití ochranných roušek, a to tak, aby nebylo ohroženo zachování zpovědního tajemství a byla zachována patřičná diskrétnost. - Zpověď přes telefon nebo prostřednictvím moderních komunikačních prostředků je naprosto nepřípustná. Povaha svátosti smíření, stejně jako všech ostatních svátostí, zahrnuje osobní a eklesiální setkání s Ježíšem Kristem, který je Slovo, jež se stalo tělem. Virtuální realita nikdy nemůže nahradit realitu vtělení, jak zdůrazňuje dokument Papežské rady pro hromadné sdělovací prostředky Církev a internet: „Virtuální realita nemůže nahradit reálnou přítomnost Krista v eucharistii, svátostnou podstatu dalších svátostí, ani podíl na náboženském životě uvnitř společenství lidí. Na internetu není možné přijímat svátosti.“ A kromě toho by telefonický hovor nebo on-line setkání mohly být ohrožením soukromí, anonymity a především zpovědního tajemství.
- Pokud jde o hromadné rozhřešení bez předchozího individuálního vyznání, lze je udělit jen tehdy, když hrozí bezprostřední nebezpečí smrti a není dostatek času na vyslechnutí zpovědí jednotlivých kajícníků (srov. kán. 961 § 1, 1°), nebo když nastala závažná nutnost (srov. kán. 961 § 1, 2°).
- Ačkoli Apoštolská penitenciárie konstatuje, že „má za to, že zejména v místech nejvíce postižených pandemickou nákazou … se mohou vyskytovat případy závažné nutnosti zmíněné ve výše uvedeném kán. 961 § 2, 2°“, území